První dojem je velice důležitý. A o tom, jaký první dojem umí udělat F-Podium (především v porovnání s Podiem) se dozvíte v netradičně pojatém testu od Kůči.
První jarní oteplení si žádá vyzkoušení nové závodní rakety MONDRAKER F-Podium R. První jízda přeci nebude po silnici, tak to posílám na Zvičinu lesní pěšinou a užívám si pohodlí přes kameny a kořeny, ale chybka se vloudila a pěšina končí, tak nic, jedu dál na azimut a jsem nadšen, jak to zobe lesní nerovnosti. Na vrcholu mě čekají panoráma Krkonoš. Tak jen fotečku a jedu to zkusit z kopce dolů. První cesta s občasným kamenem, kořenem či dírou je ještě s opatrností. Pak krátký výjezd na hřebínek a šup dolů zkusit to trochu pustit, cesta jen s občasným kořenem dovoluje docela sypat dolů. Pak přesun na plánovaný KOM z kopce, který jsem na pevňáku nedal. Lehké naskočení do lesní pěšiny a už na plno do pedálů, první koleje od traktorů překonány s lehkým kopnutím do zadního kola. Teď to přijde: několik větších kamenů, které je třeba dát bez brzd. (Minulý týden jsem tady jel na pracovním kole se psem a říkal jsem si, jak tohle můžu jezdit v plné rychlosti?) Pamatoval jsem si, že je to potřeba vzít zprava. No vlítl jsem tam slušně, ještě přišlápnout a jsem na konci. Pocitově to bylo dost slušný. Tohle kolo je parádní žehlička (jasně, je to ovlivněno tím, že je to můj první full). No, malá kaňka se nakonec objevila. Po kilometru jedu po prázdném předku. Dofouknu a hledám dírku, abych k ní nahnal mlíko, ani po druhém nafouknutí ji nemůžu najít, tak zbaběle volám ženě a nechávám se odvézt domů. Nakonec dírka nalezena u ráfku – podlepena a jezdím dál.
Jo a první KOM z hřebínku k Dechtovu jsem o 2 s nedal na kluka na enduru. Druhý ale padnul, ač jen o vteřinu.
