EVEREST CHALLENGE

Rozmohl se nám tady takový nešvar. I takto by se dala nazvat unikátní výzva, kterou je Everest challenge.

Díky CORONA době jí začalo jezdit více a více lidí, po skupinkách i jednotlivcích. Udělal se žebříček nejlepších výkonů světa. No, uvidíme, kde to skončí. Ale ty časy, co se jezdí kolem 7 a půl hodiny, jsou již teď děsivé :).

A co to vlastně ten everesting je? Musíte nastoupat na jednom kopci 8848 metrů, stejně jako měří právě Mount Everest. Dalším pravidlem je v průběhu výšlapu nespat. A to je vlastně celé. Neumluvíme o tom, že se to nejezdí na elektro kole a tak.

Takže jen najít kopec a hurá na to. A to by nebylo, aby se do toho někdo z našeho týmu nepustil.

 

Video z celé akce

 

Ale teď ještě pár otázek.

Dne 1.8. kolem šesté ráno se na kopec postavil Kuba Mokrý. Teda spíše pod kopec a začal jeho celodenní výlet směrem nahoru a dolů. A jak to vypadalo? Zeptali jsme se ho na pár otázek.

Jak vznikl nápad na everesting? Díky za otázku. Nějak jsem si to utvořil v hlavě asi 14 dní dozadu. Věděl jsem, že OBR DRÁSALA jsem nedojel, ale nějakou výzvu jsem si splnit chtěl. Už jsem dokázal nastoupat asi 4000 m během tréninku, dokonce na tom kopci, právě v přípravě na OBRa, takže jsem si hrál s myšlenkou, že do toho jdu a jen jsem čekal na dobré počasí a kouzelné datum.

Jak jsi vybíral kopec? V mém okolí Pardubicka toho na výběr moc není :D. Takže přicházelo na řadu buď někam dojet – Krkonoše, Orlické hory, a nebo právě Andrlův Chlum, kde tuším, že před 3 lety everesting dal Jirka Fikejz.

Je Andrlův Chlum ten správný kopec na tak ultimátní výzvu? Smích… to vůbec není. Pro běžné lidi je to docela těžký vyjet, ale kopec má sklon zhruba 6 – 7%, takže ty metry nahoru moc nenaskakují. Ideální by byl sklon kolem 10 – 12% a prostě jezdit sice pomalu, ale nahoru. Tady jsem musel najet 280 km, což bylo na hlavu. Smích.

Přišla nějaká krize? Vůbec žádná 😀 … moc smíchu. Kdo viděl moje video, asi bylo jasně viditelné, jaká euforie byla na začátku a jak velká pak na konci. Chtěl jsem kolo asi 100x hodit do lesa. Do půlky výzvy to bylo moc fajn. Zhruba v půlce jsem měl hrubý čas pod 6 hodin. A to jsem si říkal, že jestli udržím takové tempo, tak to bude moc krásný a dám to za 11 a půl hodinky. Ale nevyšlo to. To horko, co panovalo odpoledne, bylo až moc náročný.

Co jídlo a pití? Kolik si toho musel sníst a vypít? Tak jídlo a pití byla alfa-omega celého dne. Měl jsem připraveno pár toustů se šunkou, sýrem. Do toho nějaké sladké tyčky a pak klasický oběd, takové rizoto. Snažil jsem se jíst postupně a v plánu byly 2 větší pauzy na jídlo cca na 15 minut a pak pár menších na doplnění vody. Dopoledne se plán dal držet. To jsem snědl třeba 3 tousty a dvě tyčky a vypil jsem zhruba 6 bidonů. Kolem 13:00 se začalo dělat enoromní vedro a snad co výjezd tak padl bidon. Ani jsem to nepočítal, ale odhaduji, že jsem tak 20 – 25 bidonů vypil, což dalo tak 12 – 15 litrů vody. Na konci mě zachránila coca-cola. V předposledním výjezdu jsem měl úplně vypnuto.

To musel být extrém. A co nějaký nejhorší pocit? Ten byl snad v půlce půlky, kdy každý výjezd ne, že by bolel, ale bylo cítit, jak všechno přestává fungovat. Výkon šel pomalu tam, kde by mě dojela i babička a já se necítil úplně fresh. Představa, když jsem se po 9 hodinách kouknul na budík a tam svítilo 200 km a „jen 6300 m nastoupáno“, tak jsem věděl, že to bude ještě dlouhý. To se mi vážně chtělo plakat. Smích. Smích. Smích.

Za jak dlouho si to zdolal? A co plán? V plánu byl čas kolem 12 hodin. Měl jsem to napočítané přes takovou chytrou aplikaci, kdy se tam zadá za kolik času se kopec vyjede, sjede, napíše se tam váha kola, závodníka a ono ti to ukáže snad všechno. Ale realita byla pak jiná. Takže celkem za 14 hodin :), bylo to peklo. A ke konci jsem musel dávat pauzu na doplnění pití snad v každým výjezdu a tím se to moc natahovalo a zdržovalo. Fakt mě to na konci nebavilo.

Co plánuješ dál? Rád bych objel ještě pár závodů, i když těm tenhle rok moc nedávám. Teď se po Everestingu cítím takovej „nedojedenej“ takže jen futruji jídlo a přibírám. Smích. Asi se postavím na start KPŽ v Chrudimi, možná v NMNM, ale to nevím. Necítím se moc dobře a na trénink nyní není tolik prostoru, takže to bude maximálně fajn výlet.

A co výzvu? Asi 400 km. Smích… nebo 2x everesting. Néé, fakt žádnou, ale nevím, co mě může napadnout. Rád bych zajel podpořit někoho, kdo everesting pojede. Je to prostě moc fajn. Hlavně ten pocit po tom, to uznání a žádný stres. Ale je potřeba tomu tu přípravu upravit.

 

Díky moc Kubo a ať se daří.

 

Jo taky díky a já chci ještě jednou všem moc poděkovat, za podporování v týmu, i rodině, kteří říkají, že jsem fakt ….. skvělej kluk. Smích. A všem, co mi v průběhu dne psali a podporovali. Mějte se sluníčkově jako já.

A teď pár momentek z trati.