V sobotu 25.8.2018 se v Holicích konala „old-school“ silniční časovka čtyřčlenných družstev Holická stovka. Žádná masovka, žádné zbytečné rozmazlování závodníků nadbytečnými službami. Prostě jen postavit se na startovní lajnu a užít si 100km v závodě, který moc často nezažíváme. Dnes nejedeme „proti sobě“, ale spolu. Ukázat si díru, správně vystřídat, zařadit se, být ohleduplný k ostatním z družstva a držet „zkousnutelný“ výkon do kopce i pro kolegy, je klíčem k úspěchu.
Mokrý – Hruška – Šebrle – Hanyk –> máme za jedna 🙂 Foto ze startovní MHD lajny – opravdu nám ten pán na motokole z fotky nepomáhal 😀 Možná nám jel ale do Borohrádku v háku 😀
Družstvo jsme poskládali na našich teamových kolech BMC SLR01 na mechanické Ultegře. Žádné časovkářské kozy ani nástavce. Přiznáváme, že jsme po 2. a 3. teamu z celkového pořadí pokukovali už před startem se značnou nervozitou – přeci jen každý z nich měl po 2 časovkářských speciálech a tyhle potvory to po rovině umí rozjet.
Jaký byl průběh závodu vůči 2. a 3. teamu z celkového pořadí nejlíp prozradí segment na STRAVA s jednoznačným názvem HOLICKA 100 2018.
My versus druhé družstvo, které jsme udolali o cca minutu – je vidět, že jejich časovkářská kola nám na rovině slušně zatápěla (ještě, že tam byly ty kopce 😀 ):
My versus třetí družstvo, které jsme udolali o cca 4 minuty – s nimi jsme dokázali po rovinách krok držet, kopce byly naše 🙂 Jejich dva propady na cca 35.km a 68.km byly prý způsobené pádem řetězu a pádem poloviny družstva (2ks) mimo silnici.
Nakonec drobné perly možná vhodné do naší oblíbené rubriky „pod čarou„:
1) náš časový propad na 48.km byla kuriozita, kterou jsem fakt prodrbaly 😀 Byla to občerstvovačka, kde byly připravené naše bidony s pitím. Při přiblížení se zahodit prázdné bidony, na dvě vteřiny zastavit, vzít náhradní a jedem dál. Nooooo měli jsme v družstvu p. X, který si tam udělal drobný piknik a moc se mu tam odsud nechtělo 😀 Ale my ho máme stejně rádi a už mu to ani moc nevyčítáme 😀
2) km 89 a najednou nás bylo o jednoho míň… Mr. X nepodržel na křižovatce řidítka pevně v rukou a vyjeté koleje od kamionů udělaly své. Znělo to asi takto:
pan X: KU**A!
pan Y: čekáme na něj chlapi
Hruszky: seš dobrej pane X?
pan X: asi jo
Hruszky: nečekáme, jedem!
A po závodě, jak už to tak u Milana Hanyka bývá, hurá projet českou republiku na kole 😀 Myslím, že netřeba jeho kolo specifikovat 😀
Všichni jsme závod objely s wattmetry a chystáme drobné číselné shrnutí, jak to vlastně na špicích a v háku, po rovině a do kopce s těmi Watty vypadá 😉