DÍL DRUHÝ: RYCHLE A ZBĚSILE, KLASIKA KAŽDÉHO ZÁVODU 😀
Stavím se do první řady na startu, probíhá focení, zdravení, seznamování. Po startu za družných hovorů začneme ukousávat první desítky kilometrů. Debatujeme o všem možném i nemožném, pořadí a diskuzní skupinky se různě míchají, ale postupně rozestupy narůstají, taky se odpojují závodníci, kteří jedou jižní trasou. Jedeme asi hodinu a objevuje se první problém – mám moc těžká zavazadla. Jídlem přetékající pytlíky na řídítkách jsou moc těžké a váha plus vibrace začínají párat švy. Ladím poprvé, podruhé, pokaždé pár minut stojím, skupinky mi ujíždějí. Vepředu tempo tvoří Tomášové (Novotný, Fabián, Hadámek), trochu na gumě je Michal Ozogán. Michal jede hodně podle wattů (podobně jako já), takže většinou si ostatní dojíždíme po rovinách, do kopců „šetříme“. Nakonec jsem to nevydržel a zastavil u kontejneru, abych odlehčil. Část věcí jsem vysypal a poslal do popelnice, část jídla putovala do kapes a jel jsem dál. S horší náladou spěchám zase zpátky dopředu, nakonec kluky dojíždím. Trochu se nade mnou u pramene smilovali a darovali mi další zip pásky na opravu, protože odlehčení jen oddálilo problém.
Na Klínovci jsme přesto o něco dříve, než v roce 2021, takže dobrý. Všichni jsou rozhodnutí první noc nespat a dorazit až na CP1. Mě pořád trápí ty pytlíky a moc se mi to nechce řešit ve skupině, musím občas zastavit a ladit… Už dávno jsem promýšlel strategie a nejvíce se mi líbila ta, kde první noc spím, a přesto druhou noc dojedu na CP1 😀. Vzhledem k rychlosti mi přijde, že i 2–2,5 hodiny spánku a o něco rychlejší jízda před CP1 než 2021 to musí zajistit. Někdy po jedné se loučím, lehám si vedle cesty, nastavuju budíka na 2,5 hodiny spánku. Ještě pozdravím Michala, který má kousek náskok, a doufám, že ostatní nepojedou přes noc a nechají mě nerušeně spát. Nebudí mě budík, ale někdo kolemjedoucí. Spal jsem hodinu a půl, potřebuju na záchod, očividně znamenení, že mám vyrazit. Zima. Balím a asi po dvou hodinách dojíždím mého „budíka“. Zrovna špatně odbočil, zdravím na dálku, nejspíš to je zakuklený Petr Tichý. Začíná svítat a já se těším k Flájím. Trasa tu je odlišná, nejedou se kořeny na náspu kanálu, ale jede se kolem přehrady. Do mlžného oparu nad jezerem svítí vycházející slunce. Kdybych jen věděl, že to je jedna z mála pozitivních věcí dneška… Průběžně rovnám pytlíky, pocitově to nejede, pochybuju o taktice, protože hromadu času jsem strávil samotným balením na spaní a spánku samotného moc nebylo. Dojedu dnes na CP? Dojedu vůbec kluky vepředu?
Na Komárce se dost otepluje. Po sjezdu mi začínají vrzat kliky, říkám si: Ta ložiska odešla brzo… Je to divný, zastavuju, koukám a zažívám wtf moment. Miska s ložiskem je napříč prasklá… Kliky mají trochu vůli, vidím jak se tam ložisko mele. Zvnějšku to zkouším aspoň trochu chytit zip páskou (tím se s jejich počtem dostávám na nulu), vrže to furt, vůle je menší. Chvilku jedu, ale hlava vítězí, je potřeba to řešit. Jenže je brzo, nejbližší servisy/prodejny nejsou ještě v provozu. Kam se dovolám, tak BSA DUB nemají. Absolvoval jsem desítku telefonátů a pořád nic. Až v Děčíně jsem našel Kolokrám, jenže je to daleko, nemají možnost mi ho přivézt 🙁. Jet se dá, vzdávám to. Jenže za chvíli zase červík – vyřeš to! Moc servisů podél trati za Děčínem není, zabít tím půl dne se mi pořád nechce… Teplice nad Metují 😀. Ano, je to tuze daleko, ale po našem průjezdu tam startuje Trilogy a v Redpointu budou určitě připravení. Telefon, e-mail a nakonec se domlouváme, střed seženou a až pojedu zítra kolem, dáme kolo dokupy 😀. Jen bych to měl stihnout v provozní době 😉. Smířen s vrzáním, pokračuju dál. Čas strávený stáním a telefonováním se mi zdá být nekonečný. Kam asi ostatní dojeli?
Jedu tak rychle, jak jen to jde. A hele, na vjezdu do kořenů Nordkapu dojíždím a za chvíli ujíždím Michalovi. A na výjezdu už jsem s Tomášema. Uff. Trochu popravený, vyprávíme zase, kdo a co zažil, a jedeme společně dál. Světlý bod přichází v Křečanech na neofiko CP. Sice to stálo 45 minut, ale stálo to za to 😀. Taky poprvé nakupuju, protože jsem se včera musel zbavit trochy jídla, abych to uvezl 🙁. Ale i tak bych asi musel do CP dokupovat, ale o tom až později. Už se občas trháme, občas to někomu jede rychleji, někomu pomaleji, někdo zastaví, někdo drtí dál. Dojíždíme plus minus kolem půlnoci. Já teda moc nedojíždím, protože se ložisko v posledním sjezdu několikrát zakouslo a neotočil jsem klikama. Je mi fakt mizerně. Na CP je trocha nářadí, sundávám kliky, zkouším s tím cokoliv udělat, ale miska praská a je vymalováno. Taky definitivně vyhazuju jeden z pytlíků a zbytkama fixuju ten druhý. Část věcí lepím na rám, stříbrná páska je kamarád 😀.
Tomáš Novotný přichází s tím, že zná někoho, kdo by asi mohl pomoct. Konzultujeme to s vedením závodu, jestli to neodporuje pravidlům a filozofii závodu. Ale když to není můj známý, tak jsou s tím OK. Volali jsme po půlnoci někomu neznámému, že jedete závod na kole a potřebujete středové složení ASAP? 😀 Ochotný je, ale nemůže hned, jedině ráno. Ráno klidně kdykoliv 😀. Nakonec doráží cca o půl páté, kluci ještě spí a v krabičce se na mě směje nový střed. Za použití hmatů a chvatů je střed nasazen, kliky přišroubovány a já s tichým středem můžu vyrazit. To už je v táboře „živo“. Michal je očividně taky ranní ptáče, Tomovi Novotnému se moc vstávat nechce, a jestli si dobře pamatuju, tak zbytek Tomášů ještě chrněl. Já jsem rád, že mi nějaké jídlo ze včera zbylo, protože můj zásobovací plán úplně nevyšel, něco málo nabírám na CP a jedu vstříc Jizerkám, Krkonošům a třeba i Orlickým. Dnes bude hor(s)ký den.
Technická poznámka: Až na CP někoho napadlo, že jsem měl koupit Shimano kliky a jejich střed, který se dá koupit všude. Jenže mě to nenapadlo, když to koupit šlo… A pak taky watty, že jo 😁.
Strava: https://www.strava.com/activities/9393580878/overview (je tam nějaký bug, ale co se dá dělat)