Ohlédnutí Dana Hovorky za závěrečným kláním IZOMAT MTBO CUPu 2021.
Poslední letošní závod Českého poháru v XCO jsem si nemohl nechat ujít. Konal se poblíž Plzně ve Městě Touškov. Celá trať je namotána ve zdejší rokli a může se chlubit jezdivou přírodní technikou. Lze na ní najít téměř vše, jak rockgardeny, dropy, delší singletrekové sjezdy, tak i uměle vytvořené překážky z betonových skruží, a nově i dřevěné klopenky, které trať zase o kousek zrychlily.
Do Města Touškova se vydáváme se ségrou už v pátek navečer, abychom si ještě stihli projet trať, což se podařilo jen napůl. Na kolo totiž sedáme lehce po 19. hodině a po prvním projetí trati je vidět sotva na louce, natož v Touškovské rokli. Rozjetí jsme tedy museli zkrátit, což nám ale moc nevadí, protože trať známe z předešlých závodů a tréninků.
Ráno vstávám před 7 hodinou a rovnou si jdu udělat kaši. Do osmi už jsem nasnídaný, oblečený, vyrážím si dát ještě pár okruhů na trati a pořádně se zahřát. Vzhledem k tomu, že moje kategorie startuje mezi prvními v sobotním programu, sotva se rozkoukám a v 9:30 už stojím na startu. Jedeme na 3 okruhy.
Po startu a dlouhém 2,5minutovém stoupání najíždím do prvního a také nejdelšího technického úseku trati na 4. místě. Než dojedu dolů, trojička přede mnou mi ještě trochu cukne. V druhém delším stoupání, které začíná a končí pěkně utaženě, je vidím před sebou a dokážu se dostat na 3. místo. Poté už jen sjezd po trailu do cílové rovinky a hurá do druhého kola. Opět nás čeká úvodní dlouhý kopec, kde si pěkně dávám. Dojedu druhého Tomáše Lettovského a na kopci na něj mám cca 10 vteřin k dobru. V technice má ale oproti mně navrh, a tak ho po prvním dlouhém sjezdu slyším za zády se slovy: „Už jsem tady!“ Společně se dostáváme do posledního okruhu, kdy se opakuje scénář z druhého kola. Tedy v úvodním kopci mu poodskakuju, ze sjezdu mě on doskakuje. Od poloviny posledního okruhu jedeme spolu a je nám oběma jasné, že se rozhodne na druhém kopci, před nájezdem do poslední technické pasáže, kde už se jen těžko předjíždí. Od začátku kopce jedeme šrot, bok po boku, ze sedla, a každý chceme být v technice první. Síly se zdají být přesně vyrovnané. Rozhodne až strom, který mi stojí v cestě, a tak musím přestat šlapat a najet do techniky na nevýhodné pozici. Ze sjezdu se snažím být nalepený na jeho zadním kole a jet přesně jeho stopu, aby mi necukl, a doufám v závěrečný spurt, ve kterém si věřím. Bohužel udělám pár chybek a Tomáš mi poodjíždí. Do cíle dojíždím na 3. místě.
Celý závod jsem si užil hlavně díky rivalitě, kdy se bojovalo o každý metr tratě, což závodění přidá úplně jiný rozměr. V celkovém pořadí seriálu ČP beru 2. místo v kategorii Expertů. A po dnešním 40minutovém souboji se cítím poměrně v pohodě na svůj nedělní domácí závod Trans Brody, o kterém se podělím v příštím reportu.
