I tak by se dala nazvat tato doba. Díky COVIDu a všem restrikcím, se stalo něco, co před pár lety nechtěl nikdo ani slyšet. A to, že začátkem února se potkáme s přáteli na závodech před televizí.
Proběhl i druhý závod série WeLoveCycling Kola pro život. A to závod v příjemném prostředí Šumavské přírody, kde jsme zavzpomínali na závody. Konkurence se opět na startu sešla bohatá z několika zemí světa a v počtu asi 800 závodníků.
Z našeho týmu se nás závodu zúčastnilo poměrně dost a nejlepším z nás byl Michal Nýč, který atakoval stupně vítězů. Jak u něj závod probíhal?
Michal Nýč:
Na trenažéru a aplikaci Rouvy jezdím cca 2 měsíce a jelikož jsem jel i první závod KPŽ, chtěl jsem odjet i ten druhý. Ale protože jsem byl nachlazený, přemýšlel jsem, že nepojedu. Nakonec jsem si dal ještě v 15:00 v práci Paralen horký drink a v 16:30 usednul na trenažér, trochu roztočit nohy, jestli to půjde.
Nevypadalo to špatně, tak jsem v 17:00 vystartoval bez ambicí na nějaký výsledek. Na 4.km jsem se sjel s J.Petr, se kterým se občas na Rouvy potkávám a výkonnostně jsme si podobní. Pokračovali jsme spolu a docela sjížděli pozice okolo pátého místa. Někde okolo 8.km jsme se sjeli s J. Šnebergrem, se kterým jsme se také potkávali a který nám vždy ujel 
. Později jsme se sjeli s J. Mokrým a jeli ve čtyřech o 3.flek. Jakub nás trochu ztratil (poznámka redakce – nechal si to ujet ve sjezdu 😀 ) a já si v posledních 5 km pořád říkal: Tak teď už nás Jakub smázne, protože jeho kvality jsou úplně někde jinde.
Ale nic se nedělo, asi měl trošičku horší den a to byla výhoda pro J. Šnebergra, protože ten opět ukázal cca 1 km před cílem svoje kvality. Nejdříve jsem odpadl já a v posledních 500 m si udělal náskok cca 20 m i na J. Petr a dojel si pro 3.místo. No v 5.místo jsem ani náhodou nedoufal a byl jsem spokojen. A taky že jsem poprvé v životě předjel Jakuba, protože si myslím, že to už se mi nikdy v životě nepovede.
No ale podíváme se i na druhý pohled Davida Dvořáka, který se do virtuálního závodění také dostal a velice si to užíval. To by nebyl on, aby nehodil hubu 🙂 …
David Dvořák:
Tento závod byl pro mě další nová zkušenost a premiéra ve virtuálním závodění. Oprášil jsem chytré válce a skočil na ně. Od začátku se jelo pěkně z ostra a jak už to někdy bývá, podařilo se mi pořádně přepálit start.
Po 5 minutách jsem myslel, že se na to vykašlu, ale to by přeci nebylo ono. Poprvé jsem z válců málem vylít na 10. minutě, když jsem se chtěl napít, zůstal mě v puse špunt od bidonu 😃 a při pokusu dostat ho zpět, to málem nevyšlo. Nakonec jsem špunt hodil do kouta a pokračoval. Tepovka nechtěla spadnout pod 170 a lilo ze mě jako z vola.
Vždy, když přišel kopec, tak jsem tiše záviděl „trenažeristům“, že se mohou postavit a dupat pěkně ve stoje. Na válcích, když jsem šlapal ve stoje, šel výkon okamžitě dolů a hrozilo mi vyletění z válců. Další karambol přišel na 30. minutě, kdy jsem byl tak vtažen do děje a zahleděn do obrazu, že jsem se najednou ocitnul koly na zemi. Naštěstí se nestalo nic vážného, skočil jsem zpět a dupal dál.
Čísla výkonu byla až děsivá. Po celou dobu závodu tam lítala čísla kolem 400w. Čím víc jsem se blížil k cíli, tím víc jsem se těšil, až to skončí.
Nakonec jsem v cíli a beru krásné 15. místo celkově. Ještě vyšlapat a pro dnešek mám splněno.
A jak to celé dopadlo? Musíme pochválit všechny za vzornou reprezentaci týmu a klobouk dolů! Určitě nezávodíme naposledy:
Michal Nýč: 5. místo
Jakub Mokrý: 6. místo
David Dvořák: 15. místo
Michal Kuban: 17. místo
