Tento report jsem se rozhodl napsat na základě vlastních zkušeností se stravovacími přístupy. Upozorňuji, že pokud někdo hledá pouze návod, jak být na kole ještě rychlejší a výkonnější, je pro něj ztrátou času číst následující řádky. Tyto úpravy stravy jsou o vitalitě, vyváženosti, šetrnosti k sobě a k okolí. Pokud chcete být na kole rychlejší, tak do sebe můžete narvat cokoliv. To je však vaše rozhodnutí, vaše volba. Já chci jezdit na kole a hýbat se dlouho ve svém životě, proto tato změna.
Dlouhá léta jsem jezdil jako mnoho bajkerů. Dojel jsem závod na spoustu gelů, dal si dvě klobásy, zalil to pivem a jel domů. Šlo to, nepřemýšlel jsem nad tím. Pak však přišla únava, kožní problémy, časté infekce a nemoci. Takže klasika… antibiotika, kortikoidy a takhle pořád dokola. Začal jsem se o to více zajímat, že by úprava jídelníčku? Nejíst prázdné kalorie, omezit některé suroviny? Před téměř pěti lety začal můj experiment.
Všechny již zmíněné výživové přístupy v samotném názvu jsou založené na disciplíně a pravidelnosti. Něco jako když trénujete na kole a chcete být lepší, tak dodržujete určitý systém, a tady je to podobné. Nejvíce se mi osvědčil makrobiotický přístup, který je založený na kombinaci zásaditých, neutrálních a kyselinotvorných potravinách. Orientuji se pomocí glykemického indexu, který má každá potravina. Potraviny, které mají vysoký glykemický index, zakyselují zbytečně organismus a vyvolávají inzulinovou reakci, na niž musí tělo složitým mechanismem reagovat. Tedy si neodpočine, nezregeneruje. Jedná se zejména o bílou mouku a hlavně cukr. U těchto potravin vám sice naběhne ihned energie, ale po krátké chvíli se dostáváte energeticky opět do deficitu a musíte opět energii doplnit. V porovnání s potravinami s nízkým glykemickým indexem, kde dochází k pozvolnému a šetrnému uvolňování energie. Energie vašeho organismu je tak na stále stejné úrovni a nemá propady a výkyvy. Cukr a bílá mouka jsou považovány za jedy pro náš organismus. Z krátkodobého hlediska se nic neděje, ale s odstupem let nastává u některých lidí velký problém právě v oblasti zažívání a častých nespecifikovaných nemocí. A proto je dobré je úplně vysadit, nejsou potřeba.
Dále jsem se inspiroval paleostravou. Paleostrava nabízí suroviny, které člověk už používal před vznikem zemědělství. Jedná se hlavně o maso, semínka, zeleninu a ovoce. Tato strava je však ochuzená o obiloviny, které jsou důležité pro doplnění energie. V této oblasti doplňování energie mě zaujala raw strava (syrová), která pracuje s nakličováním obilovin a luštěnin. Syrovou stravou se docílí plnohodnotnost konzumovaných surovin.
Na základě těchto informací jsem si začal připravovat jídelníček:
Snídaně je pro mě základ. Připravuji slané vařené nebo syrové kaše. Uvařím jáhly, bulgur, kuskus nebo pohanku, přidám zeleninu, kvalitní olej (makový, lněný, dýňový). Dochutím kurkumou, česnekem, paprikou nebo bylinkami, které mi rostou v truhlíku na balkoně. Syrová obdoba kaše je pouze obměna s naklíčenými obilovinami (ječmen, žito, pohanka, oves, quinoa). Před tréninkem sním trochu ovoce, samotné bez ničeho.
V průběhu tréninku používám podobné kaše jako na snídani (spíše vařené) s přídavkem carobu, kokosového oleje, kokosu a sušeného ovoce. Tuto kaši si vložím do krabičky z PVC, která se vejde do kapsy v dresu. V závodě používám pouze ovoce, datle, flapjacky, raw tyčinky a musli. Jontový nápoj si připravuji z čaje maté, vitaminu C, taurinu, glukosy a maltodextrinu (tady to prostě bez cukru nejde). Po závodě doplním energii opět sladkou kaší. Dalším jídlem po závodě nebo tréninku je slaná kaše se zeleninou s přidáním konopných a chia semínek.
Ke konci dne konzumuji více na proteiny bohatou stravu. Kombinuji uvařené nebo naklíčené luštěniny (fazole, hrách, čočka) se zeleninou, semínky a přidávám mořské řasy. Dvakrát do týdne připravuji maso (drůbež, rybu) nebo vejce. Opět v kombinaci se zeleninou a bez přílohy. Mléčné výrobky nepoužívám nebo občas kefír a bílý jogurt, pečivo jen na chuť a to samé těstoviny nebo brambory. Už jsem si zvykl a nijak mi tyto suroviny nechybí. Moje svačiny mají podobu jakýchkoliv ořechů se zeleninou.
Tato strava vám tedy umožní vyvážený přísun stavebních prvků pro svalstvo a doplní ztracenou energii bez dalšího zbytečného přetěžování organismu. Je trošičku náročnější na přípravu a objevují se v ní pouze základní chutě, není tedy chuťově výrazná. Tento problém je pouze v naší hlavě. Musíme se rozhodnout, jestli chceme uspokojit chuťové nebo výživové potřeby. Názorů na tuto problematiku je mnoho. Je důležité to vyzkoušet a uvidíte. Začít žít tímto způsobem není jednoduché a chce to nastavit změny postupně a pomalu. Budou vás ovládat staré chutě a návyky, tělo se bude bránit, čistit od starých nánosů. Takže je to trochu práce sama se sebou. Stojí to za to, protože makrobiotika ve volném překladu znamená dlouhé a kvalitní žití. Začnete jinak přemýšlet i o závodech. Zmizí rivalita a soupeři, budete jenom vy a váš maximální výkon.