Každý wattař, který jel někdy XCéčko ten pocit zná. Zatímco při maratonu je v závodě dostatek času hledět na garmina a kontrolovat každý watt, který vystřílíš na plánovaný limit, tak při XC na to prostě není čas, znáš to…pravá levá, smotaný závodník po startu, sjezd při kterém si měl v tréninku 50% úspěšnost do toho vuvuzely a spousty fanoušku, kteří chtějí vidět krev!!!
Video z akce zde…
Existuje však jedno číslo, které musíš sledovat a to se skrývá pod zkratkou W’bal (pozn. toto datové pole není součásti softwaru Garmin, musíš si stáhnout appku Dr Skiba W’bal).
A o čem ten W’bal vlastně je? Každý wattař si dokáže představit, že když jede nad FTP (AnP vyjádřené ve wattech) nelze jet nekonečně dlouho a zároveň ví, že když FTP překročí, tak po určité době musí zvolnit a šlapat pod touto hranicí, aby si odpočinul.
Takže si představ, že máš takovou fyziologickou W’bal baterku, která je na začátku závodu/švihu nabitá na 100 %. Když po startu překročíš FTP, tak se tato baterka začne vybíjet. Naopak při sjezdu, nebo méně intenzivních pasážích, kdy je intenzita zátěže nižší než FTP, tak se tato baterie dobíjí (pozn. jak vybíjení, tak dobíjení je úměrné intenzitě vyjádřené v %FTP).
A teď konečně k využití. V závodě si musíš hlídat, aby ses dlouhodobě nedostal pod cca 20 % této fyziologické W’bal baterie (kritická procentuální hodnota W’bal je samozřejmě individuální a závislá na typu závodu). Když toto doporučeni nedodržíš, tak ti „škrábne“ a přijde typická krize, ze které se budeš dostávat polovinu závodu.
A teď konečně k závodu, který se jel na Stříbrném jezeře v Opavě. Jednalo se o takové neoficiální zakončení opavské cyklistické sezóny. Na startu se sešlo několik opavských ikon cyklistiky v čele se silničářským profíkem Petrem Hamplem, který tento závod několikrát ovládl.
Start ze třetí lajny pro mě nesliboval ideální statovní pozici a proto první polovinu okruhu předjíždím na lokty. Postupem času se dostávám do skupinky, kde sem potřeboval, akorát Hamplík to posílá k zemi a můj úhybný manévr mi zase zabere asi 5 s a zase musím sjíždět. Ke konci druhého okruhu se v technice trochu osamostatním oproti zbytku soupeřů a žiju v představě, že jedu první flek. Není však tomu tak…Asi minutu přede mnou jezdí Adam Hlávka, kterého jsem vůbec nepochytil. Při pohledu na můj W’bal však vidím pekelné číslo 18 %. Kdybych se v této chvíli rozhodl zrychlovat a sjíždět, tak to by byla nejrychlejší cesta ke krizi. Takže se rozhoduji, že budu držet tempo a hlídat si W’bal, aby vystoupal na 30-40 % a zrychlovat budu až v 2. polovině závodu.
Poslední 4 okruhy W’bal 36 % a má ztráta se pohybuje okolo 40 s, začínám hrát hru vše a nebo nic. Snažím se prošlapávat všechnu techniku a pokud to je jenom trochu jde, tak roviny rozjíždím, co to dá. Náskok během okruhu klesá na 20 s a už Adama vidím před sebou, akorát na plašáka lehnu v zatáčce a musím jet zase znovu.
2 okruhy před cílem se konečně dostávám na první místo. Práci jsem měl o trochu lehčí, protože Adamovi zrovna škráblo. Dojíždím si pro celkové vítězství. Takže díky soupeřům za závod a wattmetru za stanovení taktiky.
