Wattová kuchařka Viktora Klose

Viktor si na konci sezóny střihnul MTB časovku do vrchu. Přinášíme jeho excelentní wattovou matematiku v zábavné formě 😉

 

Časovka do vrchu aneb WATTOVÁ KUCHAŘKA 

V sobotu 15.9. se jela časovka na Velký Javorník. Časovka do vrchu nikdy nebyla má oblíbená disciplína, ale jelikož letos mám za sebou úspěšnou účast v silniční časovce na Pustevny (kopec, který leží pár kilometrů na východ od Velkého Javorníku) tak proč si nestřihnout taky jednu časovku na bajku.

Rekord na této trati držel můj dlouholetý sparing Roman, který dnes nechyběl na startu. Rekord tratě činil 30:43. Večer před závodem jsem se rozhodnul, že trochu zavařím s watty a stanovím si cílový IF (intensity factor), abych se pokusil atakovat rekord. Když jsem studoval mé maximální wattové výkony pro půlhodinový závod, tak jsem nic relevantního nenašel, ale z KPŽ mám několik kvalitních výkonu pro 15 minut, tak jsem se rozhodnul je využít. Psané wattové pravidlo říká, že když se doba trvání dvounásobně prodlouží, výkon klesne o 5 %. Tedy můj max. Výkon pro 15 minut byl 364 W x 0.95 rovná se maximální průměrný výkon pro půlhodinový závod 346 W. Pro závod by to však chtělo NP. Jelikož se jedná o časovku s hromadným startem, tak vezmeme horní hranici VI (variability index=NP/avgPower) pro časovku, která je 1,05. Takže konečně 346 x 1,05 se rovná 363 W (NP) při mém FTP 340 W jsem věděl, že v cíli budu očekávat IF 1,067 (pozn. zátěžová fyziologie není matematika, ale jako docela přesný odhad to postačí).

„Úspěšnou“ časovkářskou přípravu jsem zahájil tím, že jsem se ve čtvrtek, ani v pátek nedostal na kolo :-/. Proto jsem zvolil nestandardní  předzávodní přípravu a sice cesta Ostrava-Beskydy po vlastní ose na bajku. Po hodině jízdy v Zóně 2 se mi roztočí nohy a proto na závěrečných deseti kilometrech dám dva prahové intervaly. Po dvou hodinách jízdy jsem na prezentaci ve Skokanském areálu Jiřího Rašky.

Rychle se převleču, kopnu kofein, naložím batoh do auta pořadatelů, kteří ho vyvezou na vrchol Velkého Javorníku a jdu na start. V 10:00 zazněl slavnostní výstřel, který odstartoval 27. ročník tohoto závodu. Po startu se jede docela hrana, tak se držím zabudovaný ve skupině. Po kilometru začíná první prudší stoupání, kde se to začíná trhat. Kluci to rozjeli jako zaváděcí kolo na SP a tak si je nechávám lehce ujet s vědomím, že na 3. kilometru nás čeká kilometrová „rovina“ kde si to sjedu. Točím si svých 115 % FTP a taktika vychází, na rovince přiložím dva pastorky a za 20 s jsem zpět ve skupině. Chvíli po sobě hledíme, tak si říkám, že nastoupím a uvidíme…. a nic, všichni se chytli… skupina však najednou zrychluje a zvětšujeme náskok na jezdce za námi. Na 5. kilometru příchází ostrá levá do 20 % stoupání, abych zůstal ve skupině, musel bych tam poslat alespoň 180 % FTP. Takže zase couvám, ze skupiny a počítám, že jim škrábne. Uplynulo asi 500 m výjezdu a nějak podezřele rychle dojíždím skupinu (už jim škráblo), takže hned přihodím pastorek  a na 10 s nastoupím na 430 W, chvíli se drží, ale poté se pomalu začínám vzdalovat. Najednou se necítím úplně fresh, ale zavčas si zvolním a držím se lehce nad FTP. Následující 4 kilometry koukám více na Garmina než za sebe, rovinky rozjíždím, co to dá a prudké kopce nepřepaluji. Držím náskok, ale 20 s za mnou stále vidím soupeře. Závěrečná stojka přichází po krátkém sjezdu, jsem přesvědčený, že před pěti lety, měla max. 200 m (naložím tam 160 % FTP)…už vidím světlo mezi stromy…chyba měla 700 m a závěrečnou pětistovku bojuji o to, abych tam udržel alespoň 90 % FTP, probíhá klasický festival bolesti a konečně vrchol, do cíle jsem uhájil náskok 18 s na Romana. Později se dozvím, že můj čas je 30:42 a já tím posunul rekord trati o 1 s. Atletičtí sprinteři často úmyslně posouvají světové rekordy o setiny….rád bych řekl, že jsem to měl spočítané…..ale neměl…Vyhlášení proběhlo na vrcholu Velkého Javorníku a odměnou na závěr pro nás byl závěrečný sjezd po zelené turistické značce.

A nakonec ještě rozuzlení wattové kuchařky konečný NP v cíli byl 372 W což dá IF=1,075. Původní odhad byl NP 363 a IF=1,067. Vzhledem k tomu, že patnáctiminutový výkon, ze kterého jsem vycházel, nebyl z časovky, ale ze startu na KPŽ, tak se to docela pěkně upeklo 🙂